O zvířátkách

Nejen zajíček a vlk se stávají předmětem skvělých anekdot.

Papoušek

Hodnocení uživatelů:  / 0

Pán se prochází po obchodě s drobným zvířectvem a najednou si

všimne  papouška, který nemá žádné nohy a přesto sedí na bidýlku.

Pán se nahlas podiví: "Co se stalo tomu papouškovi?"

Papoušek: "Já už jsem se tak narodil, takže jsem papoušek mrzák."

Pán: "Cože? Ty umíš mluvit a dokonce i odpovídat na otázky ?  "

Papoušek: "Jasně. Já jsem velmi inteligentní papoušek."

Pán: "Aha. Tak mi vysvětli toto: jak se, prosím tě udržíš  na bidýlku, když nemáš nohy?"

Papoušek: "Je to sice dost trapné, ale když to chcete vědět:

Obtočím pevně svého pinďoura kolem bidýlka a tak se udržím.

Naštěstí to díky peří není vidět."

Nadšený pán si papouška koupí. Týdny ubíhají a papoušek je senzační.

Má velký smysl pro humor, je sympatický, o všem si dokáže povídat,

pán v něm prostě našel skvělého společníka.

Jednoho dne se pán vrátí z práce, papoušek udělá tiše:

"Ssssss" a naznačuje křídlem, aby šel pán k němu. Když se tak stane, papoušek spustí:

"Nevím, jak bych to řekl, ale týká se to vaší ženy a pošťáka."

Pán: "Co to neslyším?"

Papoušek: "Když totiž dnes pošťák přinesl poštu, vaše žena mu otevřela jen v noční košilce a vášnivě ho políbila.

Pán: "COŽE? A co bylo dál?"

Papoušek: "Pošťák vešel do bytu, vyhrnul jí košilku a začal ji laskat po celém těle."

Pán: "Bože! Co bylo dál?

Papoušek: "Pak si pošťák klekl a začal ji líbat po celém těle.

Začal u ňader a pomalu pokračoval směrem dolů...

Pán: "Dál! Co bylo dál"?

Papoušek: "Dál, dál... to kdybych věděl. Postavil se mi pinďour a já jsem si rozbil držku!..."

Zvířítka a sídliště

Hodnocení uživatelů:  / 0

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště
Vyšlou do města mazanou lišku,
aby tedy sehnala potřebná povolení.
Přešel den, dva, tři, týden a liška nikde.
Po čtrnácti dnech se vrátí se staženým ocasem
a celá zničená povídá:
"35 povolení jsem sehnala,
ale to 36, nejdůležitější se sehnat nepovedlo."
Poté zvířátka vyšlou medvěda.
Není sice nejchytřejší, ale je nejsilnější,
takže by mohl ledacos zařídit, řekla si.
Přešel jeden den, dva, týden a medvěd nikde.
Po měsíci se vrátí vyhublý, vystresovaný a říká:
"35 povolení mám, to36, to prostě sehnat nejde."
Vtom se přihlásí vůl, že by to zkusil ve městě vyřídit.
Zvířátka se pousmějí a praví:
"Ty vole? Když to nezařídila mazaná liška,
ani silný medvěd, ty tam nemůžeš uspět!"
Ale vůl se nedal odradit a vyrazil do města.
Za tři dny zvířátka po ránu vzbudil velký rambajs.
Vstanou a vidí v dálce vola, jak si to maže k lesu,
za zády bagry,jeřáby a náklaďáky s pískem.
Zvířátka se radují a diví zároveň, ptají se:
"Vole, jak jsi to dokázal?"
Jednoduše" povídá vůl, "přijdu na úřad,:
otevřu první dveře - spolužák!
otevřu druhé dveře - spolužák!
otevřu třetí dveře - spolužák.........

Přihlášení

Kdo je přihlášen

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich