Veselé příhody

Rádi se pobavíte veselými příhodami - tak čtěte ...

Kamarádovo manželství

Hodnocení uživatelů:  / 0

Můj kamarád Josef žije v jedné středočeské > vesnici v  pěkném domku se zahradou,má docela pohlednou > manželku a dost čilého  souseda. 

 A ten soused mu tu jeho ženu před časem svedl.Jednou,dvakrát 

  ta jejich avantýra stále pokračuje. Ptáte se ,co udělal  Josef,když 

  zjistil,že mu choť zanáší? Vzal na ni  sekyru? Zmlátil souseda? 

 Rozvedl se? Samá voda,přátelé. Josef ani nehne brvou,i když si v dotyčné  vsi o jeho velikých parozích už štěbetají i ti přísloveční vrabci na střechách. Náš paroháč večer co večer pravidelně navštěvuje hospodu  a tam v družném hovoru s kamarády a zcela imunní proti  občasným narážkám na své parohy s vyrovnaným úsměvem na tváři dělá svých  pravidelných  deset kousků. Domů se nikdy nevrací dříve, než před  třiadvacátou hodinou, aby svou ženu se sousedem náhodou nepřistihl v nejlepším.   Nedávno jsem se ho ptal, proč se už dávno nerozvedl? 

   Budu doslovně citovat, co mi řekl: 

 "Proč bych se prosím tě rozváděl? Pro těch deset minut hekání?  Takovou hodnou ženu už bych nenašel. Skvěle vaří,v  domácnosti nemusím na nic sáhnout a ještě se mi nestalo, že bych neměl  čistou košili.V hospodě můžu každý den sedět, jak dlouho  chci,a  kapesné mám přímo královské. Jak se mi něco podělá na  baráku, tak  jdu a poprosím souseda o pomoc. Vždy přiloží ochotně ruku k dílu a  za práci nevezme ani korunu. A když mám  jednou za čas chuť tam  na to, tak  mi stačí jenom  kývnout hlavou a manželka je okamžitě v posteli.  Kdo  z těch ostatních blbců,co si ze mě u piva dělají prdel, se  má tak jako já? 

 Ani jeden!"

Záznamník babičky a dědečka

Hodnocení uživatelů:  / 0

- Dobré jitro ........

momentálně nejsme doma. Po zaznění zvukového signálu zanechte prosím vzkaz:

- jestliže jste jedno z našich dětí, zmáčkněte jedničku a dále číslo od 

jedné do pěti podle pořadí, jak jste se nám narodili, abychom věděli, koho 

z  vás máme očekávat

- jestliže potřebujete, abychom vám hlídali vaše děti, zmáčkněte dvojku

- potřebujete-li si půjčit naše auto, zmáčkněte trojku

- jestliže potřebujete, abychom vám vyprali a vyžehlili prádlo, zmáčkněte 

čtyřku

- chcete-li, aby dnes u nás spala vnoučata, zmáčkněte pětku

- jestli chcete, abychom vyzvedli vnoučata ze školy, pak zmáčkněte šestku

- jestliže chcete, abychom uvařili na neděli, nebo vám nedělní oběd 

doručili  k vám domů, zmáčkněte sedmičku

- chcete-li se přijít najíst k nám, zmáčkněte osmičku

- potřebujete-li od nás peníze, zmáčkněte devítku

- máte-li v úmyslu pozvat nás na večeři nebo nás vzít na výlet, začněte 

hovořit, posloucháme!!!"

Stavba

Hodnocení uživatelů:  / 0

Co se dá naučit na stavbě:

Tento příběh je údajně skutečný a je o vztahu, který se vytvořil mezi skupinou zedníků a dítětem. Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům.

Děvčátko se přirozeně začalo zajímat o vše, co se dělo v sousedství, a začalo si povídat se zedníky. Motala se mezi nimi, měli zlaté srdce a prakticky si ji adoptovali jako talisman. Povídali si s ní, když měli svačinu nebo oběd a občas jí dali drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti.

Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což ji strašně těšilo.

Na konci prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat.

Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka navrhla, aby otevřeli na její Jméno účet v bance. Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o svojí práci na stavbě a že za to má dokonce i výplatu.

Určitě jsi pracovala velmi těžce, když jsi tohle všechno vydělala", poznamenala s úsměvem.

"Ano, dělala jsem s Jožinem, Mirkem a Dušanem, budujem velikánský dům!" "Bože můj", pokračovala paní, "A budeš na stavbě dělat i příští týden?"  Dítě se zamyslelo a potom vážně prohlásilo:

"Myslím, že jo .... jestli ti čuráci ze stavebnin dovezou cihly..."

Chilli

Hodnocení uživatelů:  / 1

OCHUTNÁVKA CHILLI  (přeloženo z angličtiny)

Poznámky nezkušeného porotce jménem Frank z východního pobřeží:

Nedávno jsem byl poctěn pozváním k rozhodování na soutěži ve vaření chilli. Jeden z rozhodčích totiž onemocněl a já zrovna sháněl nějaký kšeft. Zbývající dva rozhodčí (rodilí Texasané) mě ujistili, že to chilli není tak ostré, jak se říká, a kromě toho mezi ochutnávkami se splachuje pivem, které dostanu v neomezeném množství zdarma. Takže jsem nabídku přijal...

Následují opisy bodovacích lístků:

MIKOVA PÁLIVÁ OBLUDA

SUDÍ 1: Moc rajčat. Příjemně rychlý nástup.

SUDÍ 2: Jemná, osvěžující chuť rajčat. Nijak výrazně ostré

FRANK: Kurvafix, to by slouplo barvu ze silnice!!

Plameny uhasilo až druhé pivo. Doufám, že tohle bylo nejhorší, co mě mohlo potkat. Ti Texasani jsou fakt cvoci!

ARTURŮV PLAMEŇÁK

SUDÍ 1: Krásná kouřová vůně, jemná příchuť vepřového. Slaboučký nahořklý ocásek.

SUDÍ 2: Skvělá chuť domácí grilovací omáčky, mohlo by být více pepře

FRANK: Fakt nevim, co bych měl kromě bolesti cejtit...

Musel jsem odhánět lidi, co mi chtěli poskytnout masáž srdce, aby 

radši běželi pro pivo. Když viděli můj obličej, narazili druhý sud.

FREDŮV "POŽÁR VE STÁJI"

SUDÍ 1: Perfektní požárnické chilli! Perfektně ostré, možná by to chtělo fazole.

SUDÍ 2: Chilli bez fazolí, mírná, příjemná chuť mořské soli, virtuózní práce 

s pepřem.

FRANK: Volejte chemiky, někdo sem vyklopil cisternu  jaderného odpadu!

Nosní sliznice mě pálí jako bych šňupal kyselinu sírovou. Všichni už znají postup: pivo mi podávají řetězem, abych neuhořel. Barmanka mě praštila do zad, abych se neudusil; páteř mám teď před sebou na stole. Ze všeho toho piva už jsem taky na sračky.

BUBBOVA ČERNÁ MAGIE

SUDÍ 1: Omáčka s černými fazolemi, prakticky žádné koření. Slabota.

SUDÍ 2: Černé fazole s mírně nakyslou příchutí. Dalo by se to možná použít jako omáčka k dušené rybě, ale chilli to rozhodně není.

FRANK: Cítil jsem, že mám něco na jazyku, ale žádnou chuť - je možné, aby chuťové buňky na jazyku úplně odumřely?

Sally, barmanka, stála připravená za mnou s tácem tupláků; tahle 150ti kilová machna začíná vypadat docela žhavě.

LINDIN OSTRAŇOVAČ RTĚNKY A RTŮ

SUDÍ 1: Silné, masité chilli. Čerstvě umletý cayenský pepř, velmi ostré, bleskový nástup. Velice působivé.

SUDÍ 2: Chilli se sekaným hovězím masem, představoval bych si trošku víc rajčat. Cayenský pepř je skvělý nápad.

FRANK: Zvoní mi v uších, pot ze mě lije a nemůžu zaostřit oči. Uprdnul jsem si 

a několik lidí za mnou museli odvézt na ARO. Soutěžící se urazila, když jsem utrousil, že mi ta její leptací pasta zřejmě způsobila trvalý poškození mozku. Sally mi musela zastavit krvácení z jazyka proudem piva z pípy přímo na jazyk. Asi mi upadnou rty a vypadají zuby. A nejvíc mě sere, že oba zdejší rozhodčí mají pořád kecy, abych přestal křičet. Nejradši bych ty vidláky nakopal do prdele.

VĚRČINA VEGETARIÁNSKÁ VARIACE

SUDÍ 1: Řídká, ale velmi chutná vegetariánská omáčička. Perfektně vyvážený poměr koření a pepře.

SUDÍ 2: Zatím nejlepší. Agresivní směs pepře, papriček, cibule a česneku.

 Špička.

FRANK: Moje střeva jsou v jednom ohni. Když jsem si uprdnul, posral jsem se, 

a mám strach, že se to prožere židlí. Nikdo už za mnou nepostává kromě Sally. Musí být ještě větší magor, než jsem si myslel. Necítím držku a prdel si budu muset rok utírat sněhem.

SUSANNINA STRAŠLIVÁ ŠÍLENOST

SUDÍ 1: Středně ostré chilli, příliš mnoho nakládaných papriček z konzervy.

SUDÍ 2: Chutná to jako by tam kuchařka tu pixlu pepře zvrhla na poslední chvíli. Musím vyjádřit své obavy o Franka; vypadá, jako by nebyl zcela ve své kůži a neustále sprostě kleje.

FRANK: Kdybych si v držce odpálil granát, vůbec bych to necítil. Na jedno oko nevidím, slyším jenom příšerně hlasitý hukot. Celé břicho jsem si upatlal, když jsem se lžící místo do pusy trefil do oka. Kalhoty mám plný sraček žhavých jak láva. Aspoň doktoři při pitvě pochopí, na co jsem chcípnul. Přestávám dýchat; strašlivě to pálí. Stejně všechen kyslík shoří, než mi dojde do plic... Když se budu potřebovat nadechnout, budu vzduch nasávat tou dírou, kterou se mi žaludek proleptal ven.

JIMOVO SVÁTEČNÍ CHILLI

SUDÍ 1: To nejlepší na konec! Perfektní kombinace chilli, bezpečná pro všechny včetně dětí, nijak přehnaně ostrá, přesto příjemně prokrví.

SUDÍ 2: Zlatý hřeb soutěže, perfektně vyvážená chuť. Ani ostrá, ani příliš jemná. Bohužel jsme o většinu přišli, když Frank omdlel a celý hrnec na sebe strhnul. Nevím, jestli to přežije, chudáček. Čím je to na tom severovýchodě krmí??? Jak by asi dopadl, kdyby někdo uvařil něco fakt ostrého?

FRANK: …!

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 

Přihlášení

Kdo je přihlášen

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain