Veselé příhody

Rádi se pobavíte veselými příhodami - tak čtěte ...

Jak volat na policii

Hodnocení uživatelů:  / 0

Jirka Kuřátko, již starší pán, ze Zdic, si šel večer lehnout, když mu jeho manželka povídá, Jirko, v kůlně se svítí. Asi jsi tam nechal světlo!

Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout.  Vidí ale, že jsou tam vlastně zloději a že mu kradou věci.

Zavolal na policii, kde se zeptali, zda má někoho i v baráku.

Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu.

Policista na druhé straně řekl, nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k vám teď mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo přijede, až ho budeme mít.

Jirka řekl dobře. Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal na policii. "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o to nestarejte, já jsem je oba zastřelil" a zavěsil.

Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou se zastavila helikoptéra, v závěsu jela sanitka.

Zloděje chytli při činu a hned je zatkli! Náčelník říká Jirkovi:

"Já jsem myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!"

Jirka říká náčelníkovi:

"Já jsem zas myslel, že jste říkali, že nikoho nemáte!"

Skutečně se stalo.

Závěr? Nevyplácí se nasrat staré lidi.

Nechtěná půjčka

Hodnocení uživatelů:  / 0

Dva spřátelené manželské páry hrály jednoho večera žolíky. Petrovi spadla na zem karta. Když se pro ni sehnul, všiml si,  že Dana, Honzova manželka,  má široce roztažené nohy a nemá kalhotky!

Petr nedal samozřejmě na sobě nic znát. Později, když šel do kuchyně pro  piti, přišla za ním Dana s otázkou:

„Viděl jsi pod stolem něco, co se ti líbilo?“

Petr, překvapený její otevřenosti, přikývl a ona pokračovala:

„Můžeš to mít! Bude tě to ale stát tisíc korun.“

Petr zhodnotil svoje finanční možnosti, potlačil morální předsudky a na dohodu přikývl. Dana mu připomněla, že její muž pracuje v pátek vždy déle, a že se tedy Petr má u ní ve dvě odpoledne ukázat. Samozřejmě, že Petr byl přesný, dal jí tisícovku a pak spolu celou hodinu kvalitně souložili. Asi v půl čtvrté Petr odešel. Honza se vrátil, tak jako každý pátek, v šest večer. Hned po příchodu se ptá své ženy: „Byl tu dnes odpoledne Petr?“

Dana, i když šokována, klidně odpovídá: „Ano, zastavil se na pár minut.“

„A dal ti tisíc korun?“

Daně se podlomila kolena. Myslela, že je konec...

Nasadila kamenný výraz a povídá: „Ano, dal mi tisícovku.“

Manžel se spokojeně usmál:

„Víš, Petr přišel dnes ráno do kanceláře a půjčil si ode mě tisíc korun.

Slíbil, že se dnes odpoledne u nás zastaví a vrátí je. Vidím, že nekecal a slib 

splnil. Když bude potřebovat, půjčím mu zase.“

Není nad šťastné manželství

Hodnocení uživatelů:  / 0

1.      Moje žena a já, 

         chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace.

         Nejdřív si dáme nějaký aperitiv a potom obvykle místní specialitu.

         Přitom si užíváme příjemné společnosti. Ona chodí v úterý, já  pátek.

 2.     Máme oddělené ložnice. Její je v Brně, moje je v Praze.

 3.     Beru svou ženu všude. Ona však vždycky najde cestu zpátky.

 4.     Když jsem se ženy zeptal, kam by chtěla jít na výročí naší svatby,

         řekla, že někam kde dlouho nebyla. Tak jsem ji navrhl kuchyň.

 5.     Vždycky se držíme za ruce. Kdybych ji pustil, šla by nakupovat.

 6.     Má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, 

         elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu,

         elektrickou troubu, elektrickou myčku nádobí.

         Jednou povídá:

         „Všude spousta elektrických vymožeností

         a já si přitom nemám kde sednout.“

         Tak jsem ji navrhl, že jí koupím elektrické křeslo.

 7.     Žena řekla, že ji zlobí auto. Prý má vodu v karburátoru.

          Vzal jsem tašku s nářadím a zeptal se, kde je auto.

          Odpověděla, že v rybníce.

 8.     Nechala si dát v salonu krásy pleťovou masku z piešťanského bahna.

         Dva dny vypadala skvěle. Pak bahno opadalo.

 9.     Ráno běžela za popelářem a volala:

        „Stihla bych ještě odvoz ?“

        Popelář se vyklonil z okénka a řekl:

       „Ale jo, naskočte si !“

 10.  Podle statistik je manželství jednoznačně hlavní příčinou rozvodu.

 11.  Nemluvil jsem se svou ženou dva měsíce.

        Nechtěl jsem ji přerušovat.

 12.  Poslední hádku jsem zavinil já.

        Když se mě žena zeptala, co je  v televizi,

        odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach.

Rozsudek

Hodnocení uživatelů:  / 0

Soudce: „To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám

vysvětlit motiv svého činu.“

Obžalovaný muž: „Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.“

Soudce: „Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už

napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.“

Nato se obžalovaný muž rozhovořil:

„Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového

portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a

19 letý pouze 90 cm.

Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: „V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty

jejich děti jsou praví pyrenejové.“

Já říkám: „Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.“

„Ne,“ říká moje žena „pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.“

Já říkám: „To je pigment.“

„Ne,“ říká moje žena „pigment je to, na co psali staří Římané.“

Já říkám: „To je pergamen!“

„Ne,“ říká moje žena „pergamen je, když básník začne něco psát, a pak to nedokončí...“

„Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do

křesla a začal číst noviny.

Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec... Tedy - moje

žena.“

„Miláčku, koukni se, co zde stojí.“

Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: „Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.“

Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: „Ale miláčku, to je francouzská kniha a

francouzský text. Tady stojí: „La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“

To znamená: „Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.“

„Ne,“ říká moje žena „to musíš překládat doslovně: La Marquise = slunečník, Pompadour =

kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.

Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny

vynikajícího legionáře.“

Já říkám: „Ty myslíš lektora.“

„Ne,“ říká moje žena „lektor byl antický řecký hrdina.“

Já říkám: „To byl Hektor a ten byl z Tróje.“

„Ne,“ říká moje žena „Hektor je plošná míra.“

Já říkám: „To je hektar!“

„Ne,“ říká moje žena: „Hektar je nápoj bohů.“

Já říkám: „To je nektar.“

„Ne,“ říká moje žena „Nektar je řeka v jižním Německu.“

Já říkám: „To je Neckar.“

Moje žena: „Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno

zpívali jako duo.“

Já říkám: „Tomu se říká duet.“

„Ne,“ říká moje žena „duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.“

Já říkám: „To je duel.“

„Ne,“ říká moje žena „duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak...“

A dál, pane soudce - dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.“

Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel:

„Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“

Přihlášení

Kdo je přihlášen

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat